Program konference 1.den

Během let, ekonomické a finanční krize byly součástí vývojového procesu. Nedávný globální pokles, který byl odstartován v kontextu s výjimečným rozmachem ve světovém obchodu a pohybu kapitálu následovaným obdobím udržitelného rozvoje posilovaného globalizací, není výjimkou. Skutečně, navzdory vzrůstajícímu využití komplexních modelů a pokrokům na poli ekonomiky, tato poslední krize byla stale významná a odráží výzvy předpovědi a utlumování dopadů krizí v moderním světě. Tato poslední krize byla pojmenována “velkou recesí” přirovnávající se ke krizi z 30. let minulého století známou jako “velká deprese”. Světové poklesy pravidelně a často vedou k velkým transformacím a změnám. Tato přednáška poskytuje přehled ekonomických a finančních krizí v delším časovém období zahrnujícím několik desítek let. Probírá vlivy, které spouští a určují tyto krize také v souvislosti s životní úrovní a sociálními dopady. Zhodnocuje také různé politické reakce, které byly zvažovány vládami, aby se snížil dopad průvodních jevů spojených s velkým globálním ekonomickým poklesem. Konkrétně, zhodnocuje, jak se tyto politické reakce měnily v daném čase a místě a rozebírá “lessons learned” z pohledu krizového managementu.

Povodí Moravy,s.p. je jedním z pěti správců povodí v České republice. Dále je správcem významných vodních toků a některých drobných toků a provozovatelem mnoha vodních děl.
Od r.1967 jsou budovány vodohospodářské dispečinky, které jsou hlavním informačním, organizačním, řídícím a koordinačním centrem a centrem krizového řízení. Jednou z činností vodohospodářského dispečinku je ochrana před povodněmi. Vodohospodářský dispečink provozuje automatický monitorovací systém, který je také využíván v rámci hlásné povodňové služby. Pro řešení krizových situaci je na Povodí Moravy,s.p. zřízen Krizových technický štáb.
Povodní v minulosti proběhlo mnoho, od 1965 – 2009 se vyskytlo cca 52 povodňových epizod. Povodně mohou být přirozené a zvláštní. Na vodohospodářském dispečinku je od r.2006 využíván systém EMOFF. Po zavedení systému EMOFF, na vodohospodářském dispečinku, se provádí hromadné vyrozumívání a tím se výrazně zkrátila doba, za kterou jsou tyto instituce vyrozuměni o průběhu povodně. Při povodňových událostech vodohospodářský dispečink využívá zejména modul sloužící k hromadnému vyrozumění. Systémem jsou posílány informace o manipulacích na vodních dílech, a to krátkou zprávou SMS a dále detailnější informaci na uvedený email.
Na povodně se neustále připravujeme, avšak absolutní ochrana před nimi neexistuje.

Nebudeme-li uvažovat o otrávených studních ve starověku, setkal se moderní člověk /voják/ s bojovými plyny na západní frontě 1. světové války a s bakteriologickými prostředky, jakož i s použitím nukleární zbraně na Dálném východě v době 2. světové války. Přestože pád na hlavu poražené nacistické Třetí říše a Japonského císařství vedl ke vzniku bipolárního světa, nedošlo k významnější proliferaci nejničivějších zbraní. Jak Východ tak Západ si pečlivě hlídaly – až na pár výjimek –získané německé vědce a techniky. Únik závažných informací z jaderného výzkumu – hlavně z USA – vyústil výbuchem sovětské atomové zbraně překvapivě už v roce 1949. Rozpad východního bloku a Sovětského svazu zvláště, uvolnil možný nekontrolovatelný „vývoz“ polotovarů i hotových zbraní a tím více nekontrolovatelný pohyb vědomostí a schopností spolu s jejich nositeli. Uvědomíme-li si navíc možnost spolupráce – někdy časově omezené – mezi Alžírskem, Libyí, Egyptem, Sýrií, Irákem, Iránem a Pákistánem, spolu s nevypočitatelnou Severní Koreou, je nasnadě otázka, jaká nebezpečí se mohou skrývat mimo jakoukoli demokratickou kontrolu ostatního světa.

Historie humanitární pomoci sahá až do okamžiku zrození historie lidstva. Pan Zupka ve své práci pojednává o vývoji mezinárodní humanitární pomoci. Lidé vždy cítili potřebu pomáhat těm, kteří trpí v důsledku onemocnění, občanských či vojenských konfliktů či přírodních neštěstí. Toto úsilí v oblasti humanitární pomoci po mnoho staletí probíhalo nekoordinovaným, spontánním a často i chaotickým způsobem bez jakýchkoli nebo za existence jen nemnoha pravidel a správně definovaných principů. Humanitární pomoc se postupně dostala do popředí skutečného zájmu, kdy stoupá povědomí o stále se zvyšujícím počtu obětí a osob trpících v důsledku různých krizových situací a přírodních neštěstí. Se vznikem moderních států začala probíhat diskuse a sjednocování požadavků ohledně jejich povinností vůči vlastním občanům během krizových situací či občanům krizí stižených zemí. Během několika posledních desetiletí došlo v rámci mezinárodní humanitární pomoci rovněž ke značnému posunu od ryze reaktivního k proaktivnímu přístupu, jenž lze charakterizovat jednoduchým heslem: prevence je lepší než léčba.

Kolapsy většiny společností začínají ztrátou primární produktivity způsobenou např. znehodnocením zemědělských půd či klimatickými změnami, ale další průběh krize bývá individuální. V příspěvku je rozebrán případ nejlépe dokumentované série krizí, které opakovaně vrhaly starý Egypt do chaotických přechodných období. pravděpodobně stojíme na prahu dalšího z nich